Zajímavosti

Dnes bez Karla

Hrad v Těšíně

Má-li Praha své Hradčany a má-li Brno svůj Špilberk, mělo by i hlavní město bývalého Těšínského knížectví mít svůj hrad. A je tomu tak. Jeho pozůstatky se nacházejí na Zámeckém vrchu na pravém, dnes Polském břehu řeky Olše. Po mnohá staletí je hrad symbolem někdejší slávy a moci těšínských knížat. Osud sídla v tomto místě se začíná psát již ve 2. století př. n. l., avšak jako o hradisku se o něm hovoří až na přelomu 9. a 10. století. Na přelomu 13. a 14. století je na místě slovanského hradiska vybudován piastovskými knížaty mohutný residenčně – obranný hrad. Slávu a vzestup tohoto mohutného sídla, později renesančně upravovaného, ukončila až třicetiletá válka.

Obdivovat současný hrad se můžete vydat kdykoliv. Areál je volně dostupný. Vstupuje se do něj přes průchod v jednom z křídel habsburského letního zámku, který byl v 19. století postaven na místě bývalého Dolního hradu. Horní hrad zaujímal vrcholovou plošinu Zámeckého kopce. V současnosti zde již nenalezneme honosný gotický hrad. Zbytky nadzemních torz hradních budov byly srovnány se zemí ve 30. letech 19. století. Do současnosti se z Horního hradu zachovala jeho největší dominanta – Piastovská věž. Mohutná, vysoká kamenná stavba s podsebitím, s cimbuřím z režného zdiva, která v současnosti slouží jako rozhledna. Vstup na ní je ale jen za zloté. Ale stejně krásný výhled je  i z hradeb, odkud je krásný výhled na celý Těšín a na Beskydy. Další, velmi cennou dochovanou stavbou v areálu Horního hradu je románská rotunda sv. Mikuláše. V poslední době byly odkryty základy někdejší hradní kuchyně s přilehlou okrouhlou baštou (věží) v severozápadní části hradu, rekonstruovanou až do úrovně patra. U všech těchto památek jsou informační tabule psané v polštině, angličtině i češtině. Celý areál je udržovaný, vládne zde klid a pohoda. Na snímcích je Piastowská věž a rotuda sv. Mikuláše

Návštěva z Českého rozhlasu Ostrava

Dnes ráno při příjezdu do Plesné jsme měli krátký rozhovor s redaktorkou Českého rozhlasu Naďou Čvančarovou o naší zálibě -GEOCACHINGU. Jsme rádi, že jsme se mohli podělit o své zážitky, které nám naše záliba přináší.  Děkujeme paní redaktorce a doufáme, že tato relace přivede mezi nás další zájemce o tuto hru pro nohy a mozek. Skutečně se krásně projdeme, načerpáme nové vědomosti a často procvičíme i svůj mozek při řešení mysterek a taky při hledání. Úkryty jsou často důmyslné.

Foto s redaktorkou Českého rozhlasu Ostrava - Naďou Čvančarovou

V příloze je nahrávka, která byla uvedena v Ceském rozhlase.

Český rozhlas Ostrava.wav (6671460)

Založena nová keš

Naše kačerka MKJ1 založila novou keš ve Studénce. Je to multinka s názvem  Kostel sv. Bartoloměje GC6MW5V

Byla zprovozněna 16.7.2016. O tom, že je to pěkná a vydařená keška svědčí i log zkušeného kačera Labody, který má na svém kontě již 15 840 nalezených keši a o této keši napsal: Díky za moc pěknou a příjemnou keš. Mnozí si keše typu multi vysvětlují různě. Já mám na to svůj názor a tato je podle mne přímo ukázková, jak by multikeš měla vypadat. Ukázka pěkného kostela, jedna stage a rozumně ukryté souřadnice finále. Žádné trapné počítání tyček v plotě, nebo oken ve zdi. A souřadnice vedou kousek dále, krásné místo, kde je klid a soukromí, zajímavá sakrální stavba, která by potřebovala opravu a profesionálně udělaná krabička. Opravdu radost se na tuto keš zastavit.

Máme všichni radost a přejeme si, aby dlouho vydržela.

Nová keš naší kačerky MKJ1 svítí novotou

Studujeme na U3V

 Univerzity chápou vzdělávací činnost jako kontinuální proces a snaží se poskytovat vzdělání lidem během celého jejich života. Účastníky Univerzity 3. věku (U3V), jedné z forem celoživotního vzdělávání se pravidelně zúčastňujeme i my. Umožňuje nám osvojit si některé vědomosti, které jsou pro nás seniory důležité s ohledem na současný vývoj vědy a techniky, či získat základní poznatky z oboru, který je předmětem našeho dlouhodobého zájmu.

Cílem U3V je však nejen uspokojování našich vzdělávacích potřeb ale rovněž potřeb sociálních. Návštěvy přednášek nám umožňují kontakt s podobně smýšlejícími a věkově blízkými lidmi, dávají možnost navazování nových přátelství a kvalitnímu naplnění volného času seniorů. My jsme v tomto školním roce navštěvovali přednášky Geomontántí turismus. V 1. ročníku jsme si vyslechli tyto přednášky  - Regionální památky, Dějiny evropských států, Dějiny přírodních věd a školství, Nonverbální komunikace, Geochemie, Technické památky. V tomto školním roce jsme se dozvěděli něco o geografii a ekonomice turismu, balneologii, technické estetice, krajinných systémech a patologických jevech ve společnosti. Všechny přednášky byly zajímavé a opět jsme dozvěděli něco nového. Na závěr tohoto semestru byly pro ověření našich znalostí testy. Zvládli jsme je úspěšně a tak jsme 18. 5. 2016 ve velké aule VŠB – TU Ostrava převzali osvědčení o ukončení U3V v oboru geomontánní turismus. Nyní už přemýšlíme, co budeme studovat v příštím roce.

V této rubrice vás budeme pravidelně informovat s čím zajímavým jsme se setkali na svých cestách za "poklady"

Dřevořez u nádraží v Odrách

Tento dřevořez vznikl ze spolupráce Českých drah,Města Oder a Historicko-vlastivědného spolku v Odrách a to v letech 2009 – 2010. V roce 2009 bylo nutno řešit špatný zdravotní stav dvou stromů rostoucích před železničním nádražím. Při místním ohledání bylo zjištěno, že jasan je napaden dřevokaznou houbou, způsobující silné prosychání koruny a lípa je napadena jmelím bílým.
Poněvadž by ani nákladné odborné ošetření nevedlo ke zlepšení stavu a k zajištění bezpečnosti obou stromů, bylo Odborem životního prostředí Městského úřadu Odry, povoleno skácení jasanu a lípy s podmínkou jejich nahrazení dvěma novými javory. Zástupkyně Českých drah na tomto jednání navrhla městu Odry, aby torzo lípy využilo k dřevořezbě propagující Odersko. Záměr byl schválen Radou města Oder, takže se provedení dřevořezeb mohl zhostit člen Historicko-vlastivědného spolku Odry – pan Petr Kučerka starší z Oder.

Nejdříve pracovníci zaměstnaní u městské veřejné služby, odkornili a oloupali třímetrové torzo lípy a horní řeznou ránu natřeli herbicidem. Poté stolař Pavel Kučerka z Klokočova torzo kmene opatřil kuželovou dřevěnou stříškou, takže jeho otec - pan Petr Kučerka z Oder mohl začít s prací na dřevořezu. Vhodné náměty byly odsouhlaseny na schůzce Historicko-vlastivědného spolku Odry. Pak si pan Kučerka shromáždil předlohy ve vhodném měřítku a v červnu 2010 zahájil řezbářskou práci.

Dřevořez se snaží přiblížit nejzajímavější památky horního Poodří kolem řeky Odry od jejího pramene po Moravskou bránu.

Ostropestřec mariánský

Při dnešním keškování jsme objevili velké množství  této velmi pěkné a navíc léčivé rostlinky.

OstropestřecOstropestřec mariánský je velice dekorativní a vzrostlý bodlák, který je ozdobou každé zahrady. Pro potěšení oka i léčebné účely se pěstuje i u nás, je vcelku nenáročný na podmínky, ale  nejlépe se mu bude dařit na místě s dostatkem slunce. Vyskytuje se jako letnička nebo dvouletka, jež  kvete až druhým rokem. Jeho květy mají purpurovou barvu, jak ji známe u většiny bodláků. Ostnaté listy  této rostliny mají typické bílé žilkování, podle kterého také ostropestřec nejlépe poznáme.  Dříve se k léčení většinou používaly listy a kořen, dnes jsou to hlavně semena, ze kterých se připravují  čaje, tinktury, oleje, kapsle nebo tablety. Semena se sbírají v pozdním létě vyloupnutím a suší se. Protože  se u nás výrazné léčivé účinky ostropestřce dostávají stále více do povědomí, přípravky z jeho semen  jsou dnes už běžně k dostání. Vzhledem k neobvykle silnému blahodárnému efektu na naše játra je to pro  mnohé z nás doslova lék k nezaplacení.

Nejmenší náměstí

Náměstí svatého Floriána v Kopytově, mětské části Bohumína,o rozloze 56 metrů čtverečních bylo oficiálně zapsáno do České databanky rekordu. Vyvrcholila tím čtyřletá snaha dobrovolných hasičů, kteří s podporou zastupitelů města si tímto splnili svůj sen. Prostranství o rozmerech 7 x 8 metru mezi hasičskou zbrojnicí a kaplí sv. Jana Nepomuckého nazvali podle patrona hasičů, sv. Floriána, jehož socha zdobí opravenou zbrojnici. Oficiální ceremoniál se konal u příležitosti 531. výročí první písemné zmínky o osadě Kopytov. Bohumín má tak další „zářez“ v České knize rekordu, články v novinách uvádějí že je to nejmenší námestí v EU a místní hasčci jsou pevně přesvědčeni že i na světě

Foto s keší na nejmenším náměstí

Gírová

Často chodíme na kešky  po lehčím terénu. Tentokrát nám BUBO2 připravil trasu na Gírovou a ještě kousek dál za vrchol. Od rána nám počasí nepřálo. Hustá mlha, která znemožnila focení a to byla velká škoda. Aspoň na vrcholku Gírové  nás vyfotil mladý turista. Při cestě jsme zase lovili. Zajímavá byla keška u sesuvu hornin.  Důsledkem intenzivních vodních srážek od neděle 16. 5. 2010 do úterý 18. 5. 2010 došlo v oblasti Beskyd k sesuvu horniny pod Girovou v ploše asi 800 x 400 m v nadmořské výšce 700 až 500 m.n.m. Jedná se o mimořádnou geologickou událost v rozmezí 100 let na území České republiky. Naštěstí posuv hornin se odehrál mimo obydlené území. Magurský příkrov neodolal 300 mm srážkám v krátkém čase.  Bohužel fotka není k dispozici, v té mlze rozsah obrovské díry není vidět. Byl to hrůzostrašný pohled. My jsme se ještě vydali hledat kešku „Čertův mlýn“ , která leží tři minuty chůze bukovou alejí po pěšsině  od chaty Gírová. Je to í skalní útvar, kde ve spodní části je jeskyně s několika vchody, některé jsou částečně zasypané. Podle pověstí starousedlíku zde sídlili čerti a čarodějnice. Na jednom skalním bloku je velmi dobře viditelný otisk čertova kopyta. Další legenda vypráví o jeskyních jako úkrytu zbojníku. Keška je umístěna v jedné jeskyni. Doporučujeme se tam podívat, ale jen zdatným turistům. Stačí i pohled shora.  Keška „Gírová“ ležela až na vrcholu a vyšplhat se tam, nebyla procházka růžovým sadem. Ale keška stála za to. Nádherná velká nerez termoska obsahovala i travelbag (věc, která má své číslo a kačeři ho přenášejí po celé zeměkouli. Náš Pinokio – viz foto, už pršel a proletěl kus světa. Jen jeho přání dostat se do Říma, se mu ještě nesplnila. Nám stačilo dostat se zpět na nádraží do Mostu u Jablunkova. Ušli jsme 14,1 km a vystoupali do výšky 837 m. Podle profilu trasy je vidět, že jsme dostali zabrat. A náš průměrný věk 72,5 let naznačuje, že už nejsme žádní mladíci. Jsme rádi, že nám to ještě šlape.

Na obrázku je sesuv hornin pod gírovou

Praha hl. nádraží

Při keškování v Praze je umístěna na hlavním nádraží v Praze velmi pěkný památník sira Nicholase Wintona

Záchrana židovských dětí

Památník  sira Nicholase  Wintona

Po nástupu nacistů k moci vzniklo několik dobrovolnických organizací, které pomáhaly pronásledovaným a diskriminovaným emigrovat z Německa a později i z anektovaného Rakouska a z odstoupených částí Československa. Pomoc spočívala jak v poskytování finanční apod. pomoci, tak i ve vyjednávání s úřady států, které byly ochotné uprchlíky přijmout a kterých v případě židovské emigrace opravdu nebylo mnoho. Hned několik takových organizací bylo založeno z iniciativy kvakerské církve, mezi jinými i Britský výbor pro uprchlíky z Československa (British Committee for Refugees from Czechoslovakia, BCRC). Po křišťálové noci si v těchto organizacích uvědomili, že Židé pod vládou nacistů jsou v přímém ohrožení života a upravili svoji taktiku – namísto záchrany celých rodin se snažili dostat ze země alespoň děti tím, že jim našli adoptivní britské rodiny.

Opevněn v okolí Ostravy

70. výročí osvobození naší vlasti

Boje o Ostravu byly vedeny v několika směrech, postup armád nebyl zdaleka tak hladký, jak se předpokládalo, komplikoval jej nejen odpor Němců, ale i opevnění budovaná původně pro českou obranu proti agresorovi a po Mnichovu bez boje odevzdaná nepříteli. Němci začali již v lednu 1945 budovat obranné pozice, které se skládaly z pěti pásem železobetonových a polních opevnění s drátěnými a minovými zátarasy, dohromady v délce až 50 km. Jak tato opevnění vypadají v současné době, jsme se vydali do Bohumína. Jsou tam umístěny kešky a tak jsme tento náš výlet spojili i s uctěním památky padlých v boji o Ostravu.   První opevnění  MO-S 5 "Na trati" má odolnost III. stupeň, a v ní prostory pro osádku 43 mužů, z toho 4 dělostřelečtí pozorovatelé. Opevnění bylo vybaveno: 1 x protitankový kanón, 2 x těžký kulomet a lehký obranný kulomet. V dnešní době je srub v rukou nadšenců, kteří obnovují filtroventilaci, vysušují spodní dříve zatopené patro a zároveň provázejí návštěvníky.Navštívili jsme i malé lehké opevnění. Byl to zajímavý výlet, bohužel počasí nám nepřálo. Fotky jsou opět ve fotogalerii.

Oderské kříže

Jetelový kříž
Jen málo lidí v Odrách ví,že nejstarší kamenný kříž na Odersku stojí na Křížové ulici.Už i staří němečtí obyvatelé o tomto pískovcovém jetelovém kříži vyprávěli,že je na tomto místě postaven na památku velké povodně v roce 1604 a následné epidemie moru nebo tyfu.Hladina vody měla dosahovat až do výš římsy kříže,na níž stojí sv.Máří Magdaléna.Pod sochou je odzobná kartuše,typická pro barokní sloh.Na dolní části kříže je reliéfní,v kamenech klečící postava sv. Maří Magdaleny s atributy kalicha, důtkami a lebkou

Rozetový kříž
Tento litinový ozdobný rozetový kříž na rohu Pohořské a Skřivančí ulice byl vysvěcen 22. září 1998 děkanem Hubertem Šulou za účasti P. Bohuslava Nováka, P. Kamila Víchy, ing. Petra Šustka, vedoucího odboru kultury Městského úřadu v Odrách a také pěvecké skupiny Střední církevní školy sv. Anežky České v Odrách.Na čelní části stojí nápis "Obnoveno 22.9.1998".Podle Dějin města a soudního okresu Odry od Antona Rolledera byl tento kříž postaven v roce 1869 v Novém městě na místo zpuchřelého dřevěného kříže.

Ungerův kříž
Tento mramorový latinský Ungerův kříz z roku 1884 je ze slezského mramoru na rohu Hranické a Potoční ulice.Dal ho zhotovit soukeník IsidorUnger starší v roce 1884. Kříž byl vysvěcen dne 22. září 1998 děkanem Hubertem Šulou za účasti P. Bohuslava Nováka a P. Kamila Víchy, ing. Petra Šustka, vedoucího odboru kultury Městského úřadu v Odrách a pěvecké skupiny Střední církevní školy sv. Anežky České v Odrách. Na podstavě je letopočet 1884 a na soklíku je nápis :"obnoveno 22.9.1998".Ve výklenku je bronzová reliéfní soška P.Marie.

Ozdobný kříž
Tento kovový tlapatý ozdobný kříž stojí u zahrady na Slunečné ulici před hřištěm a byl vysvěcen dne 22. září 1998 děkanem Hubertem Šulou při účasti P. Bohuslava Nováka, P. Kamila Víchy a ing. Petra Šustka, vedoucího odboru kultury Městského úřadu v Odrách a také pěvecké skupiny Střední církevní školy sv. Anežky České v Odrách.V horní polovině kříže můžeme vidět hlavu krista v trnové koruně a nápis :"obnoveno 22.9.1998".Na zadní straně podstavce stojí biblický nápis,na kterém stojí : "Mějte se navzájem rádi I. Jan 4,7"

Hrotový kříž
Tento žulový hrotový kříž je postaven vpravo na Hranické cestě (nad stadionem). Kříž byl vysvěcen dne 22. září 1998 děkanem Hubertem Šulou za účasti P. Bohuslava Nováka, P. Kamila Víchy a ing. Petra Šustka, vedoucího odboru kultury Městského úřadu v Odrách a pěvecké skupiny Střední církevní školy sv. Anežky České v Odrách.Na podstavě stojí letopočet 1937 a označení kamenictví Ertelt Odrau.Na soklíku stojí nápis :"Obnoveno 2.2.1998"

Lázeňské prameny

Na přelomu 50 a 60 let probíhal na celém území ostravského kamenouhelného revíru rozsáhlý
geologický průzkum, při němž se uskutečnilo několik hlubinných vrtu v okolí Polanky, Staré Bělé a
Jistebníku. Vrty odhalily v hloubce 300 – 400m rozsáhlá ložiska sedimentu nasycených vodou, jejíž
rozbor ukázal, že obsahuje velké množství minerálu, především jódu a brómu, v množství až 52 mg/1 litr,
což je největší množství v Evropě. Tento objev se stal základem pro myšlenku vybudování nových lázní.

O léčebném využití těchto cenných minerálních zdrojů se však začalo vážně uvažovat teprve
v 80. letech, kdy razantní těžba uhlí začala ohrožovat světoznámé lázně Darkov a právě Klimkovické
lázně je měly nahradit. Konečné rozhodnutí o stavbě nových lázní padlo v roce 1989, po dvou letech
začalo slavnostní zahájení stavby poklepáním na základní kámen. Stavba byla dokoncena 27. července
1994.
A právě do lázní Klimkovice proudí léčebná voda až z přírodní rezervace Polanská niva. Voda je vedena
11km dlouhým potrubím (což je nejdelší prívod lázenských vod v ČR), pak je ukládána do jímek, v nichž
2–3 týdny dozrává. Po zahřátí na teplotu 36°C je využívána jako léčivý prostředek k vnější aplikaci
formou koupelí a zábalu. Napomáhá pri léčbě pohybového ústrojí, nemocí neurologických i
gynekologických, a příznivě taktéž působí na cévní systém.    

Prameny lázeňské vody pro Sanatorium Klimkovice

Rezavka

Přírodní rezervaci Rezavka najdeme jižně od Ostravy – Svinova. Východní okraj přírodní rezervace je tok řeky Odry. Toto území je chráněno jako přírodní rezervace od roku 1998, zaujímá rozlohu 83,68 ha a je v nadmořské výšce 211 – 215 m.
Přírodní rezervace Rezavka je tvořena lužním lesem, kolem slepého ramene Odry a rozlehlou oblastí pokrytou rákosinou Vrbenského rybníka. V lokalitě přírodní rezervace se daří řadě ohroženým druhům rostlin a živočichů. Středem území prochází staré rameno řeky Odry a napájecí strouha rybníka. V přírodní rezervaci je les tvořen jilmovými doubravami a na mokřadních loukách olšinami. Na většině území přírodní rezervace rostou rákosiny a vysoké ostřice. Ve slepých říčních ramenech se daří růstu žebratce bahenní a ze živočichů se tu usadil čolek velký a skokan ostronosý. Oblast přírodní rezervace je také zajímavá pro mykology. V sezóně tu můžeme objevit ohnivec rakouský, šťavnatku narudlou, bělochoroš jabloňový, ostropórku lužní, pevník kaštanový a bradavnatku.
Naučná stezka, která tímto přírodně-unikátním územím prochází, má délku cca 6 km kilometrů. Jedná se tedy o okruh, který hravě projde pomalou chůzí. Na stezce najdete celkem 10 zastavení s informacemi, která pojí dávnou historii se současnou přírodou. Naučná stezka prochází zajímavou oblastí historicko-technických památek Dubí. Dále pokračuje příjemnou a hezkou krajinou řeky Odry. Z hlediska celosvětové ochrany mokřadů (Ramsarská úmluva) má tato oblast velký význam. Více se určitě dozvíte z informačních tabulí, které jsou po trase rovnoměrně rozmístěny.

Poruba

Porubský rybník

na porubském (zámeckém) rybníku se v zimě kdysi pořádaly oficiální zápasy, kluziště mělo regulérní rozměry i mantinely a na utkání chodily desítky příznivců ledního hokeje. Parta nadšenců zde trénovala s vlastnoručně vyrobenými holemi a tenisovým míčkem místo puku. Na dřevěné mantinely dostali dřevo od místního továrníka Blažeje, jehož syn chodil také hrát hokej.
Zámecký rybník s rozlohou 16,3 tisíce metrů čtverečních byl vybudován v předválečném období, od roku 1962 ho obhospodařovala a využívala porubská organizace Českého rybářského svazu. Před léty prošel Zámecký rybník celkovou rekonstrukcí za zhruba 5 milionů korun, z toho 2,8 milionu korun získala porubská radnice ze Státního fondu životního prostředí.

Seznamte se - Vítkovice

Při provozování geocachingu jsme se vydali i na pohodovou hodinovou procházku kolem zajímavých budov Vítkovic. Vítkovice jsou výjimečné pro půvab průmyslové secese, pro ornamenty tvořené cihlami, pro krajkoví stožárů, kde místo barokních věží ční do nebe desítky komínů. Co je na Vítkovicích ale nejzajímavější? Že si majitelé železáren dobře uvědomovali, že nejen bydlení je důležité. Pečovali i o zdraví, vzdělání a kulturu nejen svých zaměstnanců. Už v roce 1843 postavili první školu, koncem třicátých let 19. století první špitál. Původně chaotická výstavba dostala řád po příchodu nového ředitele hutí Paula

Kupelwiesera ,tvůrce „nových Vítkovic“. Sociální reformy, vytvoření kádru vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, rozvoj výstavby – to vše na svou dobu nebývalé předběhlo svou dobu a dodnes je možné stopy P. Kupelwiesera ve Vítkovicích najít. Komplexy obytných domů pro úředníky, mistry, kolonie pro dělníky, kasárna pro svobodné, to vše doprovázeno zavedením vodovodu a kanalizace, parková zeleň vytvářelo moderní městskou zástavbu. Nescházel kostel a fara, závodní hotel, moderní nemocnice, tělocvičny, školy, chudobince, jatka, domovy pro přestárlé. Na přelomu 19. a 20. století zde fungoval telegraf, železniční a dopravní spojení, tramvajová linka, autotaxi, občanská záložna, Obecní spořitelna, knihovny. To vše doplňoval i soukromá občanská zástavba, rozrůstání živností, budování spolkových zařízení, pěveckých a divadelních souborů. Významně se rozvíjel i sport a tělovýchova.

Na obrázku je radnice

Tržnice

Náš pobyt v Tatrách

Využili jsme nabídku rekreace v Tatranské Lomnici v mimosezónním období. Nejeli jsme s cestovní kanceláři, ale pobyt zajistili přes internet a do hotelu se dopravili  samostatně vlakem. Regio Jet nás dovezl do Popradu a pak jsme již využili naši průkazku na vlak pro seniory nad 65 let. Ta umožňuje cestování zdarma. Již cestou vlakem jsme se kochali pohledem na zasněžené vrcholky hor.  Dovolená v Tatrách se velmi vydařila. Počasí bylo nádherné počasí. Posuďte podle fotografií ve fotogalerii.

Ostravský orloj

Ostravský orloj je součástí nové přístavby Divadla loutek Ostrava. Na fasádě budovy je kruhový objekt, po jehož obvodě rozsvícené LED diody symbolizují hodinovou a minutovou ručičku. Na rozdíl od tradičních orlojů neobsahuje astronomický ciferník, ale obrazce složené z LED diod. Ty reprezentují mapu hvězdné oblohy s aktuálně viditelnými souhvězdími a se znamením zvěrokruhu.

Tradiční mechanickou část orloje pak představuje šest dřevěných pohádkových postav vysokých zhruba 180 centimetru - král, královna, čert, anděl a smrtka bojující s kašpárkem. S ideou ostravského orloje přišel architekt Petr Hájek, který se podílel také na celkové podobě Divadla loutek. Pohádkové postavičky pak vytvořil výtvarník Tomáš Volkmer a doprovodnou hudbu složil skladatel Vlastimil Ondruška. Z lipového dřeva loutky vyřezal řezbář Pavel Skorkovský.Orloj je v provozu od 8,00 hod do 18,00 hod každé dvě hodiny. My jsme přišli bohužel pozdě. Budeme se tam muse někdy vypravit abychom to viděli na vlastní oči.

Přečetli jsme v logbooku "Aktivní senioři"

Ohlasy na keš Aktivní senioři jsou zkopírovány bez úprav
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
tak už vím, proč se tato krabka jmenuje aktivní senioři, není to proto, že je lehce dostupná, je to proto, že
naši starší spoluobčané (a teď to nemyslím vůbec zle) mají prostě více času. Byl jsem zde snad 6x a
ačkoliv jsem již od první návštěvy věděl, kde ta krabka je, vyzvednout ji byl nadlidský úkol. Vždy v
různých časech, ale vždy zvýšený výskyt mudlů. No, zkusil jsem to tedy dnes, když jsem jel z Davis
Cupu. Ačkoliv podvečer, opět spousta různých procházejících, postávajících, atd... tak po cigaretce se
zadařilo, ale jen jsem se zalogoval, zase se to vyrojilo :-) ...... tak jsem před návratem na místo musel dát
ještě jedno cigárko :-).. ale díky za krabku, jsem moc rád, že ji mám.
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
Čas nezastavíš a najednou už lovíš jako senior, no hlavně,že to stále jde
mmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmmm
Jako pravy senior jsem popadl svou slecnu a obchod jsme si zprijemnili odlovem kolem poledne za hnusneho pocasi beze svedku..koukam ze na posledni chvili..diky

Jelikož se keška nachází v bezprostřední blízkosti gymnázia které studuji , byla samozřejmost si ji vyzvednuot
mmmmmmmmmmmmmm

Opava 26.2.2015

Bývalá Dukelská kasárna - keška byla v blízkosti těchto kasáren, které jsou uzavřeny.

Areál Dukelských kasáren (dříve Rudolfových a později Masarykových) byl v Opavě vystavěn v roce 1889. Sloužili zde během více než sta let jejich existence tisícovky vojáků z celé republiky a Slovenska. Přebývali zde v několika obrovských objektech, které jsou doplněny řadou venkovních prostranství. Armáda však tyto objekty opustila a v roce 2007 je získalo město Opava. A od té doby se vede debata, co s nimi. Zatím jedinou myšlenkou, která byla více rozpracována, byl projekt „Opava College“. Avšak když se nad ní člověk zamyslí hlouběji a začne zvažovat pro a proti, přínosy a rizika, zjistí, že je zde spousta „ale“. Poloha města z pohledu republiky, pravděpodobná výše vstupních investic a provozních nákladů, přebytek vysokých škol v našem státě produkujících studenty, kteří stěží nalézají uplatnění a to vše v době ekonomické  krize, která nutí všechny státní a na státu závislé instituce škrtat výdaje a šetřit náklady. Ze všech těchto důvodů je tato vize nereálná. Jaké jsou tedy další možnosti? První je, že město najde pro areál jiné využití. Např. – domov důchodců, kolej pro univerzitu, sociální využití, prostor pro neziskové a příspěvkové organizace města (např. sociální), vzdělávací účely… Toto využití jistě nenaplní celý rozsáhlý areál a bude vyžadovat další náklady. Na investici a přebudování by se pravděpodobně daly najít zdroje v rámci evropských fondů, provozní už by musely být v režii provozovatele. Druhou možností je pronájem těchto prostor. Poslední a pravděpodobně nejsnazší možností je prodej. Ať už celého komplexu nebo jeho jednotlivých částí. Celková odhadovaná cena se pohybuje okolo 200 miliónů korun, které by se daly použít na řadu bohulibých účelů – rekonstrukce škol, oprava silnic, spolufinancování evropských projektů nebo třeba splacení části dluhu, který město má a který ho stojí nemalé úroky.

Ostrava 12.2.2015

Kaplička SISI

Původně stála na rohu dnešní Přívozské a Dvořákovy ulice. Když byl v 90. letech 19. století z původního hřbitova utvořen městský park Císaře Josefa (dnešní Husův park) a ulice kolem něho byly rozšířeny, byla zbourána. Město se tehdy rozhodlo postavit kapli novou. Samotnou stavbu provázely diskuse jak o umístění stavby, tak o jejich rozměrech. Známy moravskoostravský advokat a veřejný činitel Edmund Palkovský byl jedním z iniciátorů dopisu obecnímu představenstvu, ve kterém nabádal, aby byla na jiném, vhodnejším místě zřízena velka kaple buď pro "...četné a vždy se množící školy, školní bohoslužby odbývati se mohly..." , nebo pro "...zdeší klášter ctihodných sester svatého kříže, jež by byla důstojna svému vznešenému věnování...". Představenstvo nakonec tyto připomínky nepřijalo a rozhodlo, že kaple bude postavena naproti budově pošty. Stavba v novogotickém slohu podle navrhu stavitele Hanse Ulricha proběhla v letech 1899 - 1900. O nový oltař a výzdobu se zasloužil obchodník a měšťan Julius Stalmach a podle farní kroniky přispěli také "ostrostřelci z vinárny Vincence Poppa". Obec takto uctila památku cisařovny Alžběty, zvane Sissi, která byla zavražděna 10. zaří 1898 v Ženevě italským anarchistou Lucchenim, který tam původně plánoval atentát na prince z rodu Orleans. Ten ale nepřijel, a tak si vybral za oběť císařovnu. Poblíž přístavu ji probodl pilníkem. Zraněna císařovna ještě došla na loď, tam se zhroutila a zemřela.

Děhylov 22.1.2015

Při hledání kešek v Děhylově jsme se dozvěděli, že tu bylo v 2. polovině 60 let dvacátého století vybudováno divadlo v přírodě, ve kterém hráli ochotnické divadlo. Představení byla hojně navštěvována. Dnes už tam bohužel nejsou žádné pozůstatky. Pouze velmi krásná keška.

Labyrint v Havířově

Havířov se jako jedno z mála měst v naší republice může pochlubit, že se na jeho území nachází pravý nefalšovaný labyrint. O jeho vznik se v roce 2010 zasadil havířovský rodák Petr Litvák. A není to labyrint ledajaký. Havířovský labyrint je ve zmenšeném měřítku kopie proslulého labyrintu, který je možno spatřit v katedrále Notre-Dame ve francouzském Chartres. Už se těšíme, až si ho ve čtvrtek 15.1.2015 projdeme

Labyrint v Havířově

Dne 8.1.2015 jsme šli i do Hornického muzea.

Hornické muzeum v Ostravě – Petřkovicích patří v současné době mezi největší muzea svého druhu v Evropě. Expozice, které jsou zde instalovány, včetně plně funkčních strojních zařízení, seznamují návštěvníky s jednotlivými hornickými profesemi. Autentický pohled na počátky hornictví pak nabízejí zpřístupněné původní štoly ve slojích Albert a František z první poloviny 19. Století.
 

Počátky základu pro vybudování Hornického muzea na Ostravsku sahají již do roku 1892, kdy se zde přestěhoval Revírní báňský úřad. V té době se zacaly shromaždovat minerály, horniny, nástroje, přístroje, modely stroju a dúlních zařízení. Během následujících desetiletí byly ale veškeré snahy o vytvoření skutečného muzea omezovány nedostatkem financí a až v 70. letech 20. století byla odbornou skupinou v čele s Ing. Vopaskem vypracována studie na zachování areálu tehdejší jámy Eduard Urx pro potřeby vybudování Hornického muzea.
Realizovat tento záměr se však podařilo teprve po roce 1991, kdy byl na jáme Aselm (dříve Eduard Urx) vytěžen poslední vozík antracitového uhlí.
K slavnostnímu otevření Hornického muzea došlo dne 4.12.1993, na svátek sv. Barbory, patronky horníku, kdy byla vysvěcena kaple této svaté, do areálu muzea přenesená z Českobratrské ulice v Moravské Ostravě. Souvislou rozlohou 10 hektaru se Hornické muzeum na Landeku stalo největším muzejním areálem v České republice.

Při našem keškováí jsme navštívili Starou Ves a byli jsme velmi překvapeni, jak je to pěkně udržovaná obec. Místní zámek kde sídlí Obecní úřad byl v ranním sluníčku opravdu nádherný. Podívejte se.

První písemná zmínka o Staré Vsi nad Ondřejnicí pochází z testamentu olomouckého  biskupa Bruna Z Schauenburku z roku 1267. V tomto dokumentu se objevuje vesnice  s názvem Bruneswerde, která je ztotožnována se Starou Vsí. Český název Stará Ves a jeho německá alternativa 

 Altendorf se začíná postupně objevovat v písemnostech od konce 14.stol. Od roku 1570 držel Starou Ves Ctibor Syrakovský z Perkova, nejvyšší písař Markrabství moravského. V letech 1580-1587 nechal, na místě staršího chrámu vystavět nový farní kostel sv. Jan Křtitele. Kostel byl vysvěcen olomouckým biskupem Stanislavem Pavlovským 28.dubna 1591.

Návštěva Staré Vsi stojí za návštěvu.